OSIDLOVÁNÍ (ASI 3000 - 0 PŘED BLONEAD)
Ve světě, který Leya vytvořila, zdomácnělo mnoho ras, které se rozšířily po všech kontinentech. V Andaronu se Bergelius dokázal dosadit na místo vůdce Rahuů a ovládl zemi tyranií.
Podle legendy přivedl Bergelius k životu draka Kameria, oheň chrlící bestii, která šířila strach a hrůzu. Spolu s armádou černokřídlých démonů drak terorizoval země a zabíjel vše, co nedokázalo včas uprchnout. Tak byly zničeny celé osady – zůstaly jen rozvaliny, aby připomínaly kdysi existující vesnice.
Jejich domy byly vypleněny hordami lupičů, mnozí museli hledat záchranu v létání. Na jednoduchých loďkách nebo někdy dokonce pouhým plaváním křižovala vystěhovaná populace oceány, až nakonec po dlouhé a vyčerpávající přistála v Andaronu. Ti, kteří se nedokázali dostat do bezpečí pobřeží, byli pohřbeni v Dragonrodu. Oltář mrtvých tam stojí dodnes – pomník připomínající dlouho zapomenuté časy.
V průběhu času vyrostly na Andaronu čtyři veliké klany: Elfové, Víly, Feline (Kočkovití) a Lidé. Ti z domorodců, kteří nebyli chyceni Parakeliovým vedením, byli pojmenováni klan Mu.
Andaronští Elfové se časem přeměnili v bytosti bez těla. Jako Bon-Tuna klan zůstali věrní svým tradicím a ošklivili si jakékoli změny.
Víly se dostaly do podvědomí jako Mirhurský klan. Jsou malé, roztomilé a velmi inteligentní. Rozhodně by neměly být podceňovány, protože jsou to skuteční mistři kouzel.
O dva tisíce let později se s Mirhurským klanem spojila kočkám podobná stvoření z Nevedu. Jsou nyní známa jako Feline a s Vílami je pojí velké přátelství.
Parholnský klan je tvořen Lidmi, kteří přežili. Velmi rychle se sžili s podmínkami v novém domově a kousek po kousku osídlili celý Andaron. Jsou ambiciózní a přizpůsobiví, ale žijí kratší dobu než ostatní lidé.
Různé styly života a tradice klanů přinesly některé neshody, které časem vedly k válce. Byla krátká, protože si klany uvědomily, že v Andaronu přežijí pouze pokud budou spolu žít v míru.
Rahuové uchovali své plány na invazi v tajnosti, shromáždili hrůzostrašnou armádu a přepadli Andaron. Spojením sil dokázaly klany porazit Rahuy a donutit je k ústupu.
Ve zmatku bitvy padl do rukou vojáků Andaronu mocný meč Krawendyn. Tento meč byl kdysi vyroben temnými silami. Ve strachu ze stínů, které jakoby vystupovaly z meče, přivedli svého velitele. Uschoval meč na bezpečné místo, ale jeho zlá aura už stačila otrávit srdce lidí a zasela mezi nimi semínko nového sváru. Znovu se mír proměnil ve válku.
Osm bohů ochránců spěchalo k Leye a povědělo jí vše o tom, co se chystá. Bohyně s hrůzou sledovala, co se to děje s jejím kdysi mírumilovným výtvorem. Poslala osm bohů ochránců do Andaronu s cílem vyhnat Parakelia ze světa jednou provždy. Nejdříve zničili Krawendyn. Jakmile byla síla meče zlomená, byli schopni zastavit válku mezi lidmi.
Jenže Rahuové se tak lehce nevzdali. Chytali všechny nepozorné, ničili celé regiony. Po velmi zuřivých bojích plných příšerného krutosti zasáhli bohové ochránci znovu a seslali ničivou povodeň, která zničila prakticky všechen život. Přežili jen někteří, kteří pak jako kočovníci cestovali dlouho po celém kontinentu.
Trvalo to staletí, než byla země schopná se zotavit. Avšak zlo, které dříve existovalo, nebylo ze světa úplně vyhnáno a opět začalo natahovat své pařáty.
